Čísla máme, počítat umíme, proč to neděláme - největší stávka škol v dějinách ČR

 

Tak si to lehce shrňme.

 

Vláda tvrdí, že dělá nutné reformy, tak došlo i na školství. To, co navrhuje a schválí, samozřejmě není žádná reforma. To ví vláda, to vědí i školy, to vědí odborníci i prostý lid. Je to v souladu s nekonečnou reformou školství a strategií změn k lepšímu vzdělávacímu systému? Není, to ví také každý.  Něco škrtla, něco zrušila a tak nějak něco někde prý ušetřila. Toť vše.

 

Naštvala určitě většinu škol a jejich zaměstnanců, dle počtu zapojených do stávky. Naštvala samozřejmě již naštvané, kteří si o této vládě myslí, že je to vláda diletantů. Naštvala i některé své voliče, kteří uvěřili jejím slibům – vzdělávání je naše nejvyšší priorita. Naštvala i některé z těch, kterým je celá politika ukradená. A pak je tu část, které je to vlastně tak nějak jedno a asi je tudíž ani nenaštvala.

 

Prostor je plný emocí, interpretací, ale i manipulací, polopravd a bohužel i lží a vzájemného obviňování ze stran koalice i opozice, ze stran ministerstva, odborů, různých zájmových skupin a spolků. Tak nějak po darwinovsku si každý hájí to své. Samozřejmě, že všechny strany to dělají pro druhé, pro nás, pro lidi. Za naši budoucnost, za naše děti, za lepší rozpočet, za lepší finance, za lepší školy…

 

Ono by to zkrátka asi chtělo umět počítat.

 

Stát, ať je u vlády kdokoli, by měl vědět, kolik má dětí, kolik má škol, ředitelů, pedagogů, nepedagogických pracovníků, školních jídelen. Kde děti žijí, kolik jich kam chodí, kolik jich nastoupí za rok, za dva, za tři…… To vše se někam neustále vykazuje, úředníci si s tím někde hrají. Vědí, kolik mají úspěšné a vyspělé země žáků na učitele, kolik dávají % HDP na základní a střední školství. Vědí, kolik se celkově odučí hodin, uvaří obědů, vytře chodeb. Na všechno má tabulky, analýzy, šanony, úředníky,  odbory, ředitele odborů, náměstky, ministry, radící neziskovky i ziskovky.

 

Takže by měl vědět, co je a není efektivní, co funguje a co nefunguje, co je třeba podporovat a co rušit nebo slučovat a kolik si toho může dovolit.

 

Vždy před volbami všichni unisono slibují lepší vzdělávání, školství, lepší svět. Losna nebo Mažňák – během volebního období se na ministerstvu školství vystřídá několik ministrů, náměstků, zájmových skupin a organizací. Někomu se pomůže, někomu se ublíží, něco se posune, něco se zruší, někde se přidá, jinde ubere a jede se dál, nové volby.

 

Tak nějak si to tady pytlíkujeme a občas se i tváříme, že máme promyšlenou, moderní, efektivní a spočítanou strategii a koncepci. No, teď nemáme.