Nejasný účel jaderného programu, upadající ekonomika, islámská republika a velmi schopní hackeři...Vítejte v Íránu.
Politická situace
Od dob Íránské islámské revoluce panuje v zemi teokracie. Ačkoliv pravidelně probíhají volby do různých zastupitelských orgánů, rozhodující úlohu ve státě stále drží islámští duchovní. Íránská ekonomika je závislá na vývozu ropy a zemního plynu. I když je země označována za možného hospodářského tygra, regulace, dotace, sankce a centrální plánování ji táhnou do ekonomických problémů. Přestože si velká část obyvatel přeje změnu a reformy, není obyvatelstvo schopné si vynutit větší ústupky ze strany vládní moci. Od revoluce a nastolení teokracie zůstávají hlavními nepřáteli státu USA a Izrael.
Vnitřní kybernetická bezpečnost
Do roku 2008 panovala v Íránu relativní svoboda internetu. Pro obyvatele představoval online svět jediný svobodný prostor, kde se zjistili nezkreslené informace ze zahraničí a kde otevřeně sdíleli názory na stav své země. Ovšem po roce 2009 Teherán začal čím dál více svobodu internetu omezovat. Postupně vláda odepřela obyvatelům přístup nejen na populární weby jako YouTube, Facebook či Twitter, ale i stránky věnující se zdraví, vzdělávání, sportu, ženské kráse a dalším neislámským, západním tématům. Vláda také vytvořila speciální kybernetickou policii, která by se měla věnovat potírání online zločinu. Nicméně její hlavní náplní je spíše vyhledávání odpůrců a kritiků režimu, kteří sdílí své názory a myšlenky na internetu. Této policejní jednotce se také připisuje smrt aktivisty Sattara Beheshtih. Policie jej v roce 2012 zatkla, umístila do cely, kde byl následně nalezen mrtev. Íránská vláda se tak snaží lidem všemožnými způsoby znesnadnit svobodné využívání internetu.
Vnější kybernetická bezpečnost
I přes občasné protesty obyvatelstva a nepříliš dobrý stav ekonomiky to nevypadá, že by se tamní náboženský režim brzo zhroutil. V rámci vnější kybernetické bezpečnosti se Írán věnuje zejména dvěma aktivitám:
Krádež informací a know-how
Boj proti nepřátelům
Vzhledem k tomu, že velká část íránské ekonomiky podléhá centrálně plánovanému systému řízení a také jsou na režim uvaleny mezinárodní sankce, trápí Írán nedostatek moderních produktů. Tento nedostatek se Teherán snaží řešit, podobně jako Pchjongjang, loupením vědecko-technologického know-how ze zahraničí. V rámci boje proti nepřátelům se íránská kybernetická armáda soustředí na útoky na kritickou infrastrukturu a státní instituce. Íránci s největší pravděpodobností stáli za výpadky elektřiny v Turecku v roce 2015. Stejně tak je Írán podezřelý z útoku na britský parlament, který se odehrál v roce 2017.
Role na šachovnici
Pro provádění zmíněných aktivit v rámci kyberprostoru má Íránská vláda různou motivaci. Zatímco okleštění svobody internetu a působení kybernetické policie má za cíl omezit kritiku režimu a tím pádem i jeho změnu, aktivity v oblasti vnější kybernetické bezpečnosti mají dva hlavní cíle. Zaprvé jde o pomoc strádající ekonomice. Zadruhé se jedná podpoření cílů v oblasti zahraniční politiky. Írán tak využívá kybernetickou bezpečnost podobně jako Severní Korea, a to především k přežití svého nedemokratického režimu.