Od zavedení povinné školní docházky se náš svět a život kompletně a diametrálně změnil.
Jak se za tu dobu změnily naše školy a dnes máme na mysli zejména „hardware“, tedy školní budovy a jejich vnitřní uspořádání?
Prakticky nijak. Chodby, dveře, třídy, kabinety. Třída se dnes od té 200 let staré liší jen technickými „vymoženostmi“ – ústřední topení místo kamen, někde interaktivní tabule místo dřevěné tabule, jinak lavice, židle, katedra, často uspořádané úplně stejně jako kdysi. Dokonce i nové školy, které se dnes staví, se drží zažitého konceptu. Až na výjimky.
Petr Chára, předseda Rady pro vědu, výzkum a vzdělávání Iniciativy Kybez se mj. podílí na přípravě několika nových projektů, které chtějí změnit zastaralý přístup a přizpůsobit nové školní prostředí vzdělávacím potřebám 21. století, modernímu pojetí výuky a formám práce, které odrážejí potřeby naší doby, zejména v oblasti kompetencí a dovedností.
Moderní vzdělávací prostředí by mělo v prvé řadě umožnovat flexibilitu pro práci různě velkých týmů, skupin pracujících na společných projektech, prostory pro samostatnou a individuální práci apod. Inspirací pro nové moderní školy, by mohly být například nové koncepty pracovišť technologických firem, start-upů, flexibilní coworkingové prostory. Zejména v zahraničí jsou již tyto přístupy při stavbě nových škol, včetně základních, uplatňovány.
Ilustrativní fota – studijní prostory v Holandsku