ČESKÉ ŠKOLSTVÍ OČIMA PETRA CHÁRY | Deváťák. Povětšinou je mu patnáct a po dokončení první školní štace málokdy uspěje bez toho, aniž by si musel dodělat, když už ne školu, tak alespoň výuční list. Sama devátá třída je navíc jen opakování znalostí a dovedností z předchozích let. Většina času je věnována přípravě na středoškolské přijímačky, při kterých se opět veškeré učivo opakuje a mnozí se na ně raději připravují formou domácího nebo placeného samostudia. Vezmu-li v potaz nás „starší“ ročníky, přišli jsme o něco, když devítka nebyla?
Nejprve pohled do historie. Školství, včetně toho základního, se v průběhu let měnilo. Základní škola byla v roce 1990, po dvaceti letech, prodloužena na devět let. Samotná povinnost absolvovat „devítiletku“ však platí až od školního roku 1996/1997. Zároveň došlo ke zkrácení povinné školní docházky na devět let, což odpovídá studiu základní školy. A jak to bylo „za nás“? Během let 1979 až 1989 studovali žáci základní školu pouze do 8. třídy, ale měli poté povinnost zůstat ve studijním režimu ještě další dva roky na vybrané střední škole. Tím získali oborové vzdělání a větší možnost uplatnění v pracovním životě.
Zrušení devátých tříd je opět na stole, a to hned z několika důvodů. Školství, trh práce i státní kasa. Tento rok je v devátých ročnících přibližně 106 tisíc žáků, což ovlivňuje i výdaje ze strany státu, který studenty o rok déle v jejich základním vzdělávání dotuje. Dle veřejných dat z roku 2012, kdy bylo žáků oproti dnešku výrazně méně, to daňové poplatníky vyšlo o 12 miliard korun na daních navíc. Znamená to o rok delší financování skupiny lidí, kteří nemohou legálně pracovat, a tedy přinášet ekonomický i společenský zisk. S přihlédnutím k potřebě zeštíhlování státních výdajů v době hospodářské recese jde o opravdu značnou částku. Kolik by stát ušetřil? Dnes pravděpodobně více než dvojnásobek.
Dalším velkým problémem je nedostatek pedagogů. Dle dat ministerstva školství z konce minulého roku pracuje v mateřských, základních a na středních školách zhruba 173 500 učitelů, jejichž průměrný věk činí podle průzkumu resortu z roku 2019 cirka 47,2 let. Resort navíc odhaduje, že nejsilnější ročníky pedagogů odejdou do důchodu kolem roku 2035, což by znamenalo absenci až 10 000 učitelů. I tomu by pomohlo zrušení posledního ročníku základní školy a efektivnější rozložení sil v učitelských sborech.
Abych neopomněl mé oblíbené porovnání se světem. Kvůli 9. třídám jsme nyní řekněme v režimu tzv. třináctiletého vzdělávání. Tedy stavu, kdy děti stráví devět let na základce a čtyři roky na střední. Samozřejmě beru v potaz, že existují výjimky. Ve světě převládá systém dvanáctiletého vzdělávání, což je rozumné i v rámci vývoje samotných studentů, kteří opouštějí střední školu s dosažením dospělosti.
Zde poté hraje roli i věk nástupu do prvních tříd, kdy v mnoha zemích začínají školáci svou povinnou docházku v pěti letech. Naši čeští maturanti jsou devatenáctiletí, ti s odkladem i dvacetiletí. To přináší svá úskalí nejen na straně studentů, kteří se mohou cítit deprimovaní nedostatečným posunem ve svém životě, ale také na straně pedagogů a institucí. Děti v patnácti letech procházejí pubertou a začínají mít svou vlastní hlavu.
Nelze je tedy z logických důvodů porovnávat s jejich šestiletými spolužáky z prvních tříd a ani těmi dvanáctiletými, se kterými se setkávají na druhém stupni. Samotní pedagogové základních škol už si s nimi mnohdy nevědí rady. Střední školy se poté musí vypořádávat s již dospělými žáky, kteří mohou studium v krajním případě i bojkotovat. Absenci si mohou omlouvat sami a nemusí dát souhlas s informováním rodičů o svém studiu. Setkáváme se tedy, dle mého názoru zbytečně, se spoustou nepříjemností.
Víte co? Tak ty deváté třídy prostě zrušme. Stejně revidujeme rámcové vzdělávací programy (RVP), kde chceme klást větší důraz na kompetence, dovednosti a upozaďovat tvrdé znalosti. Navíc to dává ještě větší smysl v současné digitální době, kde mají děti všechny informace na dosah jednoho kliknutí. Samotné devítky jim nic nového nepřinášejí a jedná se o nadstavbu, která slouží převážně jako opakování na středoškolské přijímací zkoušky, kdy se studenti už jen těší na svou novou životní etapu.
Nemluvě o tom, že jsou dnes děti vyspělejší než kdy dřív, ale držíme je v lavicích bezdůvodně déle, než by bylo třeba. Když už reformujeme, digitalizujeme a zefektivňujeme, tak je načase udělat vše pořádně a postavit se čelem i k tomuto smysluplnému kroku. Nevidím žádný validní argument otálet. Ušetříme nemalé prostředky ve státní kase a částečně dokážeme vyřešit i problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů. Já osobně se, jako student pouze osmileté základní školy, o nic ochuzen necítím, ba naopak. Měl jsem možnost dříve začít s tím, co mě zajímá a baví. Svojí profesí.
Zdroj článku: https://www.info.cz/nazory/zbytecna-devitka-zakladky-aneb-ztraceny-rok-pro-zaky-a-drahy-spas-pro-stat?odemknout=FCNYPIB9QQ
